Nový i lepší?

S vypuštěním blogu do světa jsem si prostě chtěla počkat. Jakoby ten rok 2020 nebyl uzpůsobený novým projektům či podnikavým myšlenkám. A řeknu Vám, že ten čas, který jsem tím získala, mi to neulehčoval. Původně jsem chtěla vytvořit stránky, kde se najdou lidé se sklonem k alternativnímu myšlení s lektvary na krásné vlasy, po té blog plný chutných zdravých dobrot protkaný fotografiemi, pak z toho byl jen portál fotek, který neměl ani lad ani sklad. Ráda bych teď vyplivla konečnou formu mým stránek, ale zklamu Vás. Nějak mi idea konečného rozhodnutí nešla po chuti. Chci fotit a sdílet své fotky, vařit a sdílet své několikrát změněné recepty, být v přírodě, potkávat lidi a předávat jejich moudra dál. A proč ne? Proč by černá měla zůstat černou a bílá bílou. Možná, že kombinace toho všeho bude nakonec ladit a pár lidí si najde zalíbení ve svém kousíčku. Koneckonců se stejně jedná jen o pokus a učení. Věřím, že čas ukáže jaký směr je ten správný a to se i na těchle stránkách otiskne. Přeji vám, ať ten nový rok je lepší, pokud chcete a nebo buďme vděční za to, co je. Vaše Kateřina

Pán stolu

Život se točí hlavně kolem jídla, ráda bych proto věnovala jednu podkapitolu i receptům, různým poznatkům o potravinách a jejich charakteristikám. Sama jsem toho na sobě vyzkoušela už hodně. Neměla jsem zřejmě moc na práci, jak říkávala moje máma a měla pravdu. S internetem by člověk mohl strávit celý život měněním různých životních stylů od vegetariánství (strava bez masa) přes veganství (strava bez živočišných produktů) k frutariánství (strava složená z ovoce) až snad k samotného bretariánství (strava přijímána pouze z vesmírné energie). Proto zde najdete zdravý mišung všeho a od každého trochu. Jediné u čeho jsem s radostí zůstala jsou dny, kdy vědomě volím půst neboli den pouze o vodě. Néjlepe zvoleným dnem bývá většinou úplněk nebo novoluní. Postím své tělo od včerejšího večera po zítřejší ráno. Z finančního hlediska to taky není špatné. Pokud se člověk postí dvakrát měsíčně, tzn. 24x v roce a naše denní výdaje jsou například 200,- (zůstaneme při zemi) ušetříme za rok 4 800,- korun, no to stojí za popřemýšlení 🙂 Co ale k nezaplacení zůstává je čas. Po tolika letech mě nepřestává udivovat, kolik toho za ten den stihnu. Musí to být snad polovina života, co strávíme nakupováním, vařením, samotným jezením a následným uklízením nádobí. Jak to zvládaly naše maminky, které si ještě před pár lety musely vše vyrábět doma sami. A kolik času na poli trávili naši předci? Když se člověk zamyslí nad stylem života, který z většiny žijeme teď, možná se přestaneme bránit myšlence, že množství dostupných potravin je enormní. Zajděte si někdy do nákupního centra jen tak prohlídnou všechnu tu masu věcí, které prý moderní člověk potřebuje, bez toho aniž byste něco koupili. Nechci příliš odbočovat, tuhle kapitolu ponecháme jiné stránce.